Historie Králodvorských železáren

1346
Předchůdce společnosti Energo KD s.r.o., obslužný provoz "energetika", byl  po desetiletí součástí bývalých Králodvorských železáren, které byly jedním z nejstarších hutních podniků v českých zemích. Navazovaly na staletou železářskou tradici v brdské oblasti s bohatou surovinovou základnou, dostatkem dřeva i vody, na dávnou výhodu, která však neztrácí své opodstatnění dodnes - a to umístění v centru Čech, nedaleko Prahy, dnes u dálnice D5, dříve u staré pasovské cesty, spojky mezi Prahou, Plzní a Bavorskem. V místě dnešní firmy působili první rudníci a železáři již ve 13. století. Na tehdejší dobu pak byla rozsáhlá železná huť založena roku 1346 českým králem a císařem Svaté říše římské Karlem IV. a možná i po něm dostala své jméno Huť Karlova. O něco dříve vznikla popovická huť.
1595
Jak šel čas, hutě často střídaly své majitele či nájemce, až přišel rok 1586, kdy majetek zakoupil známý šlechtický rod Lobkoviců. Ten nejen, že vnesl do železářské výroby v Králově Dvoře podnikatelský duch, ale povolal v roce 1595 do Králova Dvora významného francouzského odborníka a podnikatele, rytíře Jindřicha Kašpara ze Sarthu, který zavedl v železárnách výrobu munice a hlavně nechal zde postavit vůbec první vysokou pec v Čechách.

1860
Koncem 16. století přešla Karlova huť pod správu Královského komorního panství. Rozhodující etapa jejího vývoje začala v roce 1860, kdy se majiteli komorních železáren stali Fürstenbergové. V průběhu dvaceti let byla zbourána poslední dřevouhelná pec a ruda se začala tavit koksem, začaly rozsáhlé přestavby - vybudovány byly nové moderní pece, slévárna s hlubinným litím rour, modelárna, zámečnické dílny se soustružnou, kovárnou, parním dmychadlem, lanová dráha pro dopravu vápence z blízkého lomu, atd.

1880
V roce 1880 byla huť prodána vídeňské Real Credit Bank, která založila k řízení všech hutních horních podniků Českou montánní společnost. Od té doby se začíná používat název Králodvorské železárny. Technický rozvoj pokračoval, závod byl elektrifikován, postaveny patnáctitunové Siemens-Martinovy pece, Thomasova ocelárna, dvě další vysoké pece, ale i závodní hotel a závodní nemocnice. V posledních třiceti letech 19. století patřily Králodvorské železárny k nejmodernějším podnikům Rakouska-Uherska. Staly se místem setkávání nejvýznačnějších odborníků, byla zde vyzkoušena řada technických vynálezů.

1909
Také počátek 20. století zastihl Králodvorské železárny v dalším rozvoji. V roce 1905 byla dokončena válcovna na tenké plechy a zahájena výroba transformátorových a dynamových plechů, vystavena dnešní budova ředitelství, vodovod, další byty pro zaměstnance, atd. Byl také rozšířen prodej litinových odlitků vč. umělecké litiny. Významným mezníkem se stal rok 1909, kdy Česká montánní společnost zanikla a novým majitelem Králodvorských železáren se stává Pražská železářská společnost.

1938
Zejména zásluhou 1. světové války se však následně rozvoj na řadu let zastavil. Obnovuje se až v období mezi dvěma světovými válkami, kdy je třeba zvláště připomenout zavedení výroby pásové oceli válcované za studena v roce 1938.

1953, 1963, 1968, 1969, 1985
Po 2. světové válce Pražská železářská společnost zanikla a všechny její podniky, včetně Králodvorských železáren, byly zestátněny. Do organizační struktury Králodvorských železáren byl začleněn závod na výrobu galvanicky pokovené pásové oceli ve Velkém Šenově, nalézající se ve Šluknovském výběžku. V roce 1953 byla uvedena do provozu slévárna odstředivě litých trub, v roce 1963 byla zahájen výroba v nové slévárně tvarovek, v roce 1968 výroba plynule litých litinových profilů. V roce 1969 pak byla dána do provozu válcovna antikorozních ocelových pásů válcovaných za studena, v roce 1985 pak nová válcovna nízkouhlíkových ocelových pásů válcovaných za studena. Tradiční výrobní program - surové železo a plechy válcované za tepla - byl v 80. letech zastaven, postupně byl omezován i trubní program, až byl v roce 1994 také definitivně ukončen. Připomenout je třeba i podíl Králodvorských železáren na výstavbě objektů nevýrobní povahy na území Králova Dvora a Berouna (bytová výstavba, sportovní stadion, hala a tenisové kurty, koupaliště, rekreační střediska apod.).

1989, 1994
Nejnovější historie Králodvorských železáren se začala psát v letech 1989 až 1994, kdy proběhla postupná přeměna státního podniku na akciovou společnost. Byl také dovršen proces vnitřní transformace na skupinu společností, Králodvorské železárny Válcovna za studena s.r.o., Králodvorské železárny Slévárna s.r.o., Králodvorské železárny ENERGO s.r.o., Králodvorské železárny MECHANIKA s.r.o., CONTIPROFILE s.r.o., Železárny Velký Šenov s.r.o., Králodvorské železárny Služby s.r.o. a Kerval s.r.o. a CONTIPROFILE s.r.o.
 
1994 až současnost
Po roce 1994 postupně probíhal  prodej jednotlivých společností. V současné době provozuje   v průmyslovém areálu v Králově Dvoře svoji činnost 15 různých podnikatelských subjektů, kterým  zajišťuje dodávky energií ENERGO KD s.r.o.